Koučink – odstranění strachu

Strach - dobrý strážce, špatný rádce

Strach je uložen hluboko v naší duši. Číhá v našem nevědomí jako nediferencovaný, přičemž v našem vědomí nabývá různých diferencovaných podob. Strach je komplikovaná síla, která ovlivňuje odpradávna naše životy. Instinktivní strach nás varuje před hrozícím nebezpečím a podporuje naši ostražitost. Tento strach je zřejmý a důvodný a je strážcem zachování našeho života.

O to hrozivější je strach, který se usídlí v našem životě a stane se nedefinovatelnou silou provázející a ovlivňující veškerá naše rozhodnutí.  Takovýto strach číhá ve stínu a roste na naší nevědomosti. Paralyzuje náš úspěch na jakémkoliv poli a je příčinou mnoha frustrací.  Strach je také příčinou zkresleného pohledu na skutečnost.

Z tohoto plíživého strachu se vyvíjejí úzkosti a deprese, aniž si to uvědomujeme. Tento druh strachu se rodí z pochybností, nízkého sebevědomí či z předsudků. Nejčastěji vzniká v dětství díky výchově v rodině, ale jeho vznik závisí také na společenském prostředí, v němž vyrůstáme. Čím méně je svobodné, tím více přispívá ke vzniku strachu.

Strach plodí fyzické nemoci. Náš organismus není schopen snášet zátěž v podobě strachu a začne se bránit. Taková obrana může skončit až (sebe)destrukcí na buněčné úrovni, která může být rezignací organismu na naše chování vůči sobě samým. Nejhorší je, že si strach často nepřipouštíme, nepříjemné pocity vytěsňujeme, nebo zůstává skryt v podprahové psýché. Člověk, který navenek působí jako naprostý suverén, může být plný strachu, který přehnanou suverénností zakrývá.

Strach můžeme však tušit během našich činů jako cosi, co nás svírá, omezuje. Pocity úzkosti také svědčí o strachu. Jakmile nás tyto pocity svírají, je načase bez zbytečného vyčkávání začít pracovat na odstranění strachu, abychom se vyhnuli z něho plynoucím onemocněním, i těm nejzávažnějším.