Pozor na frustrace, nebezpečné pocity marnosti
Pocit frustrace vzniká
tehdy, když se nám nedaří uskutečnit naše záměry či selžou-li naše představy.
Frustrace má jak vnitřní, tak vnější příčiny a může se rozvinout ve všech
sférách života, v profesi, i v soukromí. Frustrací je celá řada, od snadno řešitelných,
jakými je např. uvíznutí v dopravní zácpě, až po těžké frustrace související
s dlouhodobým pocitem osobní nedostatečnosti. Frustrace nejsou vůbec
nevinné a jsou za nimi skryté různé nástrahy pro zdraví naší psychiky.
Vnitřními příčinami
frustrací bývá komplex nízkého sebevědomí a s ním související nízká sebedůvěra
a z těchto faktorů plynoucí mnohdy neuvědomělý
strach. S těmito komplexy se nerodíme, ale získáváme je působením vnějšího
prostředí od raného dětství. K podhodnocování sebe sama můžeme mít také sklony,
máme-li dispozice k přehnané sebereflexi a chybí-li nám zdravá sebeláska.
Výchova od raného dětství
hraje zásadní roli při formování sebevědomí. Na vzniku nízkého sebevědomí se až
příliš často podílejí rodiče nadměrnými nároky na dosažení školních a jiných
výsledků, srovnáváním svého dítěte s ostatními dětmi, trestáním za
maličkosti apod. A tak díky nízkému
sebevědomí nejsme později schopni naše záměry prosadit o to spíše, když se nám
do cesty postaví nějaká překážka. Po takovém neúspěchu dochází k pocitu
marnosti a oslabuje se naše vůle. Tak vzniká začarovaný kruh končící až
deprivací, tj. závažným strádáním z nedostatku uspokojení našich potřeb. Dále
mohou vzniknout psychosomatické obtíže. Odtud je již krůček k pronikání hluboko
uložených nevědomých psychických obsahů do našeho vědomí, které není lehké
zpracovat a mohou vést k disociaci (rozdělení) osobnosti. Pokud máte
pocity frustrace, je důležité je řešit co nejdříve, abyste se vyvarovali
onemocnění, aby vaše duše pocítila úlevu a rozletěla se vstříc spokojenému a
naplněnému životu.
Komentáře
Okomentovat