QI - ERP výrobní systémy

S tím jak rostou mzdy, musí výrobní firmy neustále zefektivňovat svoji výrobu, aby si udržely konkurenceschopnost i v hospodářsky méně příznivé době. K zefektivnění výroby je jednou z cest využití informačních technologií v oblasti řízení výroby. Tím Vzniká tím zvýšená poptávka po systémech pro řízení výroby. Ty procházejí v současné době zrychleným vývojem.

Jednotlivé výrobní firmy mají na systém řízení výroby různorodé nároky. To bývá způsobeno charakterem jejich výroby, velikostí výrobních dávek, způsobem odbytu, nároky na zajišťování vstupních materiálů a požadavky na využívání výrobních zdrojů.

Ať již z důvodů historických nebo z důvodů potřeby řešení speciálních požadavků v praxi se vyskytuje stále hodně případů, kdy je výrobní řídicí systém implementován jako samostatný nezávislý systém na podnikovém informačním systému (ERP). Toto řešení má i svoje výhody, třebaže v současnosti spíše převládají nevýhody. Nikdy není zcela dokonalé dodatečné propojování samostatných systémů výrobníchpodnikových informačních systémůBěhem provozu zvyšuje nároky na obsluhu, která musí zajišťovat vzájemnou synchronizaci dat. Není tak důležité z hlediska efektivity řízení firmy, aby na různé dílčí funkčnosti systém podporoval všechny nároky uživatelů. Maximálně účelná provázanost s celým podnikovým informačním systémem se jeví jako mnohem důležitější. Komplexní propojení výrobního řídicího systému s navazujícími obchodními a ekonomickými částmi podnikového informačního systému zajistí možnost lepší dělby práce mezi jednotlivé pracovníky. Zvyšuje se zastupitelnost všech zainteresovaných pracovníků a minimalizují se náklady na pořizování vstupních dat. Takový komfort poskytují především ERP systémy, jejichž přímou součástí je i výrobní řídicí systém. Za vlastní integraci dat zodpovídá přímo výrobce celého systému.
U většiny výrobních řídicích systémů bývá základem technická příprava výroby (TPV), která je založena na hierarchických kusovnících a ve kterých se pomocí vazeb v návaznosti na sklady jednoznačně popíše, z jakých materiálů nebo polotovarů a  jaké množství se bude jednotlivých výrobků nebo sestav vyrábět. Usnadní to mimo jiné tvorby objednávek materiálů od dodavatelů. V technologických postupech se určí potřebné pracoviště, jejich pořadí a technologické časy, které se dají v případě potřeby pokročilejšího plánování ještě dále členit na přípravné, jednotkové a předávací. Lze částečně automatizovat zadávání opakujících se údajů a zjednodušit používáním pomocných číselníků. Číselníky výrobních zdrojů jsou nejdůležitější. U nich se definují parametry pro vytvoření kapacitních plánovacích kalendářů u jednotlivých pracovišť nebo skupin pracovišť. Systém by měl dovolit odložení přidělování konkrétních pracovišť zakázkám do doby, kdy se daná zakázka plánuje. Jen tak se dá zajistit rovnoměrné vytížení vzájemně zastupitelných pracovišť. Jestliže je navíc potřeba zohlednit předpokládanou přítomnost či nepřítomnost pracovníků některých profesí nebo dostupnost výrobních pomůcek, měl by systém umožnit k jedné operaci zadat více požadavků na zdroje. Při plánování výroby se dá pak zohledňovat aktuální dostupnost těchto vedlejších výrobních zdrojů. Bez této funkčnosti se neobejdou zdokonalené plánovací systémy (APS).